|
|
Soudcovská tvorba práva - srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
host ::
RSS.